|
|
Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie.
Urbanová, Karolína ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Tato magisterská práce s názvem "Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie" se zabývá architektonickou skulpturou se zoomorfními motivy a motivy fantaskních zvířat. Cílem předkládané práce je shrnout dosavadní stav bádání ohledně tohoto tématu, podrobněji prozkoumat jednotlivé zvěrné motivy a vyložit jejich ikonografii a význam pro katedrálu sv. Víta. Dále také vysvětlit, jak tyto konkrétní motivy zapadají do kontextu v místech, kde se nacházejí. Jejich ikonografii uchopit z širšího hlediska, pomocí recepce literatury od antiky až po český středověk. Konkrétně se jedná o zvířata a fantaskní tvory v jižní předsíni - pelikána a fénixe; sovu v Korunní komoře; gryfa a souboj kočky se psem v dolním triforiu; orla, jednorožce, koně s ptačími drápy, fénixe, pelikána, jelena, lva, gryfa, lvici, medvěda, "kočku" a tří chimér v horním triforiu; lva, psa, draka a orla v opěrném systému a nakonec draka a kozla na Velké věži. Klíčová slova katedrála sv. Víta, zvěrné motivy, symbolika, ikonografie, architektonická skulptura, sochařství, konzola, reliéf, gotika, Petr Parléř
|
|
|
Ďábel v Praze - pražské legendy na televizní obrazovce
Churá, Michaela ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Kales, Josef (oponent)
Tato práce se zaměřuje na zpracování seriálu Ďábel v Praze, který vznikl roku 1996 v produkci České televize. Cílem je zmapovat, do jaké míry je seriál syntézou pověstí a faktů, a hledá odpověď na otázku, odkud brali tvůrci náměty a inspiraci. Zároveň se pokusím dohledat dobové kritiky a přijetí diváků. Seriál je rozdělen do jednotlivých příběhů - pražských legend, a stejně tak jsou rozděleny i kapitoly v této práci. Druhá kapitola se zaměřuje na dějovou linku odehrávající se v jezuitské koleji, jejíž prostředí pak prostupuje celým dějem seriálu. Každá kapitola popisuje děj daného příběhu, následně jeho genezi. Práce je vypracována na základě odborné literatury a návštěv filmového archívu České televize
|
|
|
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách
Uličný, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Walczak, Marek (oponent)
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách V této disertační práci se soustřeďuji na Svatováclavskou kapli ve Svatovítské katedrále, jejíž neobvyklá forma má patrně dvojí význam: na jedné straně byla zřejmě navržena jako "znovuzrození" starší rotundy založené sv. Václavem a na straně druhé mohlo být záměrem kapli a celou katedrálu připodobnit k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde kaple Kalvárie má stejné umístění jako Svatováclavská kaple. Důvodem proto mohlo být umístění císařských insignií, obsahujících cenné pašijové relikvie, které Karel získal v roce 1350, do blízkosti této kaple. Ze stejného důvodu zřejmě nechal císař kapli dekorovat polodrahokamovým obkladem, protože obsahovaly rudé skvrny, spojované s Kristovou krví a Pašijemi. Svatováclavská kaple společně se dvěma kaplemi zasvěcenými pašijím na hradě Karlštejně tak dala za vznik "pašijové" architektuře lucemburské doby. K ní je možné řadit také kostel sv. Markéty v cisterciáckém klášteře v Zlaté Koruně a kapli Vzkříšení při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, postavenou Václavem Králíkem z Buřenic zřejmě jako imitaci Rotundy chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Samotný kostel sv. Petra a Pavla byl přitom patrně zamýšlen jako architektonická imitace baziliky sv. Petra v Římě, kde byl Karel...
|
|
|
Typologie náhrobní skulptury v 16. století
Vrbová, Martina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou renesanční sepulkrální skulptury v Českých zemích. V práci jsou nejprve charakterizovány typy renesančních sepulkralií, zmíněny jsou často využívané symboly a motivy v tomto období, též způsoby zobrazení postav na skulptuře. Tyto poznatky jsou shrnuty na konkrétních příkladech šlechtické náhrobní skulptury rodu Lobkoviců a Pernštejnů. Každý vybraný náhrobek a epitaf je popsán a uveden do kontextu, pozornost je věnována i historii kostela uložení skulptury a rodu zde pochovaných. Na závěr jsou sepulkralia jednotlivých rodů komparována a zasazena do vývoje.
|
|
|
Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie.
Urbanová, Karolína ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Tato magisterská práce s názvem "Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie" se zabývá architektonickou skulpturou se zoomorfními motivy a motivy fantaskních zvířat. Cílem předkládané práce je shrnout dosavadní stav bádání ohledně tohoto tématu, podrobněji prozkoumat jednotlivé zvěrné motivy a vyložit jejich ikonografii a význam pro katedrálu sv. Víta. Dále také vysvětlit, jak tyto konkrétní motivy zapadají do kontextu v místech, kde se nacházejí. Jejich ikonografii uchopit z širšího hlediska, pomocí recepce literatury od antiky až po český středověk. Konkrétně se jedná o zvířata a fantaskní tvory v jižní předsíni - pelikána a fénixe; sovu v Korunní komoře; gryfa a souboj kočky se psem v dolním triforiu; orla, jednorožce, koně s ptačími drápy, fénixe, pelikána, jelena, lva, gryfa, lvici, medvěda, "kočku" a tří chimér v horním triforiu; lva, psa, draka a orla v opěrném systému a nakonec draka a kozla na Velké věži. Klíčová slova katedrála sv. Víta, zvěrné motivy, symbolika, ikonografie, architektonická skulptura, sochařství, konzola, reliéf, gotika, Petr Parléř
|
|
|
Znaková galerie v chóru pražské katedrály
Šafránek, Pavel ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Znakové galerie v chóru pražské katedrály Cílem bakalářské práce je přiblížit hodnotnou, avšak opomíjenou a původně renesanční, několikrát přemalovanou, heraldickou výzdobu pod vnitřním triforiem katedrály sv. Víta v Praze. Konvolut tvoří na 38 zemských znaků. Předkládaná práce se snaží osvětlit spojitosti jednotlivých znaků v rámci výzdoby metropolitního chrámu. Činí tak s přihlédnutím k dějinným souvislostem a umělecko-historickému, de facto slohovému, vývoji. Katedrála sv. Víta, znaková galerie, heraldika, nástěnné malby, Ferdinand I., král, markrabě, hrabě, princ, znak, erb, štít, klenot, pečeť
|
|
| |
host ::
RSS.